14. týden – 100 dní modliteb

26. června – 4. července 2020 

„My víme, jak příběh skončí”

napsal Mark Finley

Jeden z největších důvodů, proč nemusíme neustále žít ve strachu nebo být požíráni obavami a úzkostí je, protože my víme, jak tento pozemský příběh skončí. Víme, že nemoci nebudou mít poslední slovo: ale Kristus ano. Víme, že koronavirus, či jakýkoli jiný virus, přírodní katastrofa, pohroma nebo jaderná válka nezničí veškerý život na planetě Zemi. Máme zaslíbení Ježíšova druhého příchodu. Vidíme hladomory. Vidíme zemětřesení. Vidíme hněv národů. Vidíme hrozbu jaderné války. Vidíme klimatické změny. Vidíme, jak nemoci berou život tisícům lidí.

My všechny tyto věci vidíme, ale máme naději, která nás uschopňuje, abychom překonali I ta nejtěžší období v životě. V ní nacházíme důvěru, že nás povede stále vpřed, protože si můžeme číst v posledních kapitolách Bible. Víme, jak to všechno dopadne. Ve Zjevení
21,4-5 Jan píše: „A Bůh setře každou slzu z jejich očí. A smrti již nebude, ani žalu ani křiku ani bolesti již nebude, neboť první věci pominuly. Ten, který seděl na trůnu, řekl: Hle, činím všechno nové. A řekl mi: Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá.“

Společně s apoštolem Pavlem očekáváme „očekávajíce tu blahoslavenou naději, zjevení slávy velikého Boha a našeho Zachránce Ježíše Krista.” (Titovi 2,13)

My jsme Adventisté a naše dědictví nezapomínáme. Kristu se vrátí podruhé a bude to brzy. Jestliže ztratíme naši vizi o druhém příchodu Krista, ztratíme naši naději. My jsme Adventisté. My hledíme za obzor toho, co je, k tomu, co teprve bude. My hledíme za obzor dneška k zítřku. My hledíme za obzor nemocí k uzdravení. My hledíme za obzor nákaz, které se šíří vzduchem k čistému ovzduší, kde již nebude vice nákaz.

V neustále četnějších přírodních katastrofách, politických zmatcích, ekonomické nejistotě a v útočících nákazách vidíme znamení příchodu našeho Pána. Ačkoliv za těmito katastrofami Bůh nestojí, jejich dopuštěním sleduje svůj záměr. Volá nás k naprosté, úplné závislosti na Něm. Volá nás na kolena. Volá nás k hlubšímu modlitebnímu životu a bohatšímu zážitku ze studia Bible. Ukazuje nám, že ve světě, v němž žijeme, není žádné jistoty. Kristus je naší jistotou. On je naším bezpečím. On je náš Spasitel, Zachránce, Vykupitel a přicházející Král. Co způsobí tento virus, jenž se tak rychle šíří? Působí na naše vnímání.

Tento svět není zdaleka všechno. Kristus teď promlouvá k vám I ke mně. Naše životy jsou velmi křehké. Každý jeden z nás žije v těchto křehkých pozemských tělech. Ale za hranicí toho, co je, přichází něco mnohem lepšího – a tím je Kristova sláva. Existuje něco, pro co se oplatí žít I za hranicemi tohoto života – a tím je Ježíš Kristus. Dovolte Mu, aby naplnil vaše srdce, aby vzal vaše strachy, aby posílil vaši rozhodnost a připravil vás na Jeho brzký příchod. 

OSOBNÍ OTÁZKY:

Uvědomuješ si, jak neuvěřitelnou naději jako Adventisté máme? Vidíš to také, že nic na světě nás nemůže srazit na dno, dokud máme pohled upřený na Ježíše a na Jeho zaslííbení? Procházíš touto pandemií a každým dalším dnem, který přijde, s plnou jistotou v Boží velké zaslíbení věčné radosti, štěstí a pokoje?

VÝZVA K OSOBNÍ AKTIVITĚ:

Vyhraď si zvláštní čas během dneška na to, abys našel všechny biblické verše, které poukazují na velkou naději druhého příchodu, a najdi všechna zaslíbení vztahující se k novému nebi a nové zemi. Vyber si z nich několik věršů a nauč se je zpaměti. Dovol, ať skutečnost Boží dobroty a lásky k tobě naplňují dny tvého života nadějí, radostí a jistotou v Ježíši.

„Léta věčnosti budou postupně přinášet stále bohatší poznání Boha a Ježíše Krista. A s rozšiřujícím se poznáním poroste také láska, úcta a štěstí. Čím více budou lidé poznávat Boha, tím více budou obdivovat jeho charakter. Když jim Ježíš bude postupně odhalovat tajemství vykoupení a úžasné činy vykonané ve velkém sporu se satanem, pocítí vykoupení ještě větší lásku a s ještě větší radostí uchopí zlaté harfy a desetitisíce desetitisíců a tisíce tisíců hlasů se spojí v mohutném chvalozpěvu. A všechno stvoření na nebi, na zemi, pod zemí i v moři, všecko, co v nich jest, slyšel jsem volat: ‚Tomu, jenž sedí na trůnu, i Beránkovi dobrořečení, čest, sláva i moc na věky věků!‘ Zjevení 5,13 Velký spor mezi dobrem a zlem skončil. Není už hříchu ani hříšníků. Celý vesmír je čistý. V celém nezměrném stvoření vládne soulad a štěstí. Od Boha, který všechno stvořil, proudí život, světlo a štěstí do všech stran nekonečného prostoru. Od nejmenšího atomu až po největší vesmírná tělesa, všechno živé i neživé, v nezkalené kráse a dokonalé radosti hlásá, že Bůh je láska.”
– Velké Drama Věků, str. 436 (GC 678)

Pro hlubší studium – Návrhy k doplňujícímu čtení na tento týden:

Pro hlubší studium – Návrhy k doplňujícímu čtení na tento týden:

Velké drama věků, 42. kapitola — Vítězství lásky

Po skončení období jednoho tisíce let se Ježíš Kristus opět vrátí na zemi. Bude ho doprovázet zástup vykoupených lidí a andělů. Majestátně sestoupí a přikáže bezbožným mrtvým, aby vstali a přijali svůj rozsudek. Povstanou jako mohutný zástup, nespočetný jako zrnka písku na mořském břehu. Budou se podstatně lišit od těch, kdo vstali při prvním vzkříšení. Spravedliví byli proměněni, oděni nekonečným mládím a krásou. Bezbožní však ponesou stopy nemocí a smrti.

Zraky všech v obrovském zástupu se obrátí, aby pohlédly na slávu Božího Syna. Zástup bezbožných lidí jako jedním hlasem zvolá: „Požehnaný, kdo přichází ve jménu Páně!“ Tato slova však nejsou vyřčena z lásky k Pánu Ježíši; to síla pravdy je vynutí z neochotných úst. Jak bezbožní odešli do svých hrobů, tak z nich vycházejí: se stejným nepřátelstvím vůči Kristu, se stejným postojem vzpoury. Nedostanou už další dobu milosti, aby mohli napravit chyby svého života. Nemělo by to žádný smysl. Život prožitý v hříchu neobměkčil jejich srdce. Kdyby jim Bůh poskytl druhou dobu milosti, prožili by ji stejně jako první: nerespektovali by Boží požadavky a vyvolávali by vzpouru proti Bohu.

Ježíš Kristus sestoupí na Olivovou horu, odkud po svém zmrtvýchvstání vystoupil na nebesa a kde andělé opakovali zaslíbení o jeho návratu. Prorok napsal: „Přijde Hospodin, můj Bůh, a s tebou všichni svatí, Bože.“ „V onen den stanou jeho nohy na hoře Olivové, ležící na východ od Jeruzaléma. Olivová hora se rozpoltí vpůli … velmi širokým údolím.“ „Hospodin bude Králem nad celou zemí; v onen den bude Hospodin jediný a jeho jméno jediné.“ Zacharjáš 14,5.4.9. Když Nový Jeruzalém sestoupí z nebe ve své oslňující nádheře, spočine na místě připraveném a očištěném pro jeho příchod a Kristus se svým lidem i anděly vstoupí do Svatého města.

Satanův poslední boj

Tehdy se bude satan připravovat na poslední boj o nadvládu. Když byl zbaven své moci a nemohl provádět své klamné dílo, byl vládce zla nešťastný a skleslý. Ale poté, co bezbožní vstanou z mrtvých, a on uvidí, kolik lidí má na své straně, jeho naděje ožije, a rozhodne se, že svůj boj proti Bohu nevzdá. Povolá pod svůj prapor všechny zástupy ztracených lidí a pokusí se s nimi uskutečnit své záměry. Bezbožní lidé jsou satanovými zajatci. Tím, že odmítli Krista, přijali vládu původce vzpoury. Ochotně přijmou jeho návrhy a vykonají jeho rozkazy. Ještě i pak bude jednat po vzoru své první lsti a nepřizná se, že je satanem. Bude tvrdit, že je vládce, kterému svět právem patří a jehož dědictví mu bylo nezákonně odňato. Svým oklamaným následovníkům se představí jako zachránce, bude je ujišťovat, že z hrobů je vyvedla jeho moc a že je chce zachránit před nejkrutější tyranií. Satan využije nepřítomnosti Ježíše Krista mezi lidmi na zemi a bude konat zázraky, aby podepřel svá tvrzení. Ze slabých udělá silné a všem vdechne svého ducha a svou energii. Navrhne, že je povede proti vykoupeným a že se zmocní Božího města. S ďábelskou radostí bude ukazovat na nesčetné milióny lidí, kteří byli vzkříšeni z mrtvých, a prohlásí, že jako jejich vůdce město dobude a znovu získá svůj trůn a své panství.

V onom ohromném davu budou příslušníci dlouhověkých generací, které žily před potopou, muži statných postav a bystrého rozumu, již pod nadvládou padlých andělů vynaložili všechny své schopnosti k vlastnímu vyvýšení. Budou tam lidé, jejichž podivuhodná umělecká díla vyvolávala obdiv druhých, ale jejich krutost a zlé záměry přispěly k devastaci země a ke znehodnocení Božího obrazu v člověku. Tito lidé přiměli Boha, aby je navždy vymazal ze svého stvoření. Budou mezi nimi králové a vojevůdci, kteří si podmanili národy, válečníci, kteří nikdy nebyli poraženi v boji a před jejichž příchodem se třásla království. Smrtí se nezměnili. Když vstanou z hrobu, jejich myšlenky budou pokračovat tam, kde přestaly. Bude je ovládat stejná touha po dobývání, jaká je ovládala, když umírali.

Satan se bude radit se svými anděly a s vládci, dobyvateli a udatnými válečníky. Když zhodnotí své síly a možnosti, dojdou k přesvědčení, že v Božím městě je v porovnání s nimi málo obyvatel a že je tedy mohou dobýt. Vypracují plán na dobytí Nového Jeruzaléma, aby se mohli zmocnit jeho slávy a bohatství. Všichni se hned začnou připravovat k bitvě. Obratní řemeslníci zhotoví zbraně, vojenští velitelé, proslulí svými válečnými úspěchy, zorganizují zástupy bojovníků do oddílů.

Nakonec zazní rozkaz k útoku a nespočetné vojsko vyrazí vpřed. Bude to vojsko, jaké nedal dohromady žádný pozemský dobyvatel, jakému se nemůže vyrovnat žádná armáda, jaká kdy byla na zemi. Vojsko povede ten nejmocnější válečník — satan. Jeho andělé soustředí všechny své síly na poslední boj. V satanově průvodu budou králové a vojevůdci a za nimi mohutné, nespočetné zástupy, každý pod určeným vůdcem. Sevřené šiky se s vojenskou přesností dají na postup — po rozpukané a nerovné zemi zamíří k Božímu městu. Na rozkaz Ježíše Krista budou brány Nového Jeruzaléma uzavřeny. Satanovo vojsko město obklíčí a bude se připravovat k útoku.

Pak se Ježíš Kristus znovu ukáže svým nepřátelům. Vysoko nad městem na podestě ze zářícího zlata se objeví velký a vyvýšený trůn. Na trůn se posadí Boží Syn a kolem něho se shromáždí obyvatelé jeho království. Slovy nelze popsat Kristovu moc a vznešenost. Sláva věčného Otce zahalí Syna; zář jeho přítomnosti naplní Boží město, pronikne branami a zaplaví celou zemi svým jasem.

Nejblíže trůnu budou stát lidé, kteří kdysi horlili pro satanovu věc, byli však „vychváceni jako oharek z ohně“ a následovali svého Spasitele s hlubokou vnitřní oddaností. Vedle nich budou stát ti, kdo si vypěstovali dokonalou křesťanskou povahu v prostředí klamu a nevěry; lidé, kteří dodržovali Boží zákon i tehdy, když jej křesťanský svět prohlašoval za neplatný, a dále milióny těch, kdo byli mučeni pro svou víru. Za nimi bude stát „tak veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků … před trůnem a před tváří Beránkovou, oblečeni v bílé roucho, palmové ratolesti v rukou“. Zjevení 7,9. Jejich boj skončil, zvítězili. Běželi závod a získali cenu. Palmová ratolest v jejich rukou je symbolem vítězství, bílé roucho znakem neposkvrněné Kristovy spravedlnosti.

Vykoupení budou zpívat chvalozpěv, k němuž se připojí i andělé a serafíni: „Díky Spasiteli, Bohu našemu, sedícímu na trůnu, a Beránkovi.“ Zjevení 7,10. Když vykoupení uvidí satanovu zlobu a moc, uvědomí si jako nikdy předtím, že zvítězit mohli jen v síle Ježíše Krista. V celém tom zástupu vykoupených nebude nikdo, kdo by zásluhu za spasení připisoval sobě — jako by zvítězil vlastní silou a dobrotou. Nikdo nebude mluvit o tom, co vykonal nebo vytrpěl. Obsahem každé písně, tématem každého chvalozpěvu bude: Spasení náleží našemu Bohu a Beránkovi.

Kniha života otevřena

Před shromážděnými obyvateli země i nebe se uskuteční závěrečná korunovace Božího Syna. A pak, obdařen nejvyšší vládou a mocí, vynese Král králů rozsudek nad těmi, kdo se vzbouřili proti jeho vládě, a vykoná spravedlnost nad těmi, kdo přestupovali jeho zákon a utlačovali jeho lid. Prorok napsal: „A viděl jsem veliký bělostný trůn a toho, kdo na něm seděl; před jeho pohledem zmizela země i nebe a už pro ně nebylo místa. Viděl jsem mrtvé, mocné i prosté, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Ještě jedna kniha byla otevřena, kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých činů zapsaných v těch knihách.“ Zjevení 20,11.12.

Jakmile budou otevřeny knihy záznamů a Ježíš pohlédne na bezbožné, všichni si připomenou každý hřích, kterého se kdy dopustili. Uvědomí si, kde sešli z cesty čistoty a nevinnosti, jak je pýcha a vzpurnost vedla k porušování Božího zákona. Pokušení, která podporovali tím, že si libovali v hříchu, požehnání, která zneužili, Boží poslové, kterými pohrdli, varování, která odmítli, nabídky milosti, které ve své vzpurnosti zavrhli — to všechno uvidí jakoby napsané ohnivým písmem.

Nad trůnem se ukáže kříž a jako v panoramatu se objeví výjevy Adamova pokušení i pádu a všechna dějství plánu vykoupení. Narození Spasitele v prostých poměrech, jeho dětství a mládí v prostotě a poslušnosti, jeho křest v Jordánu, půst a pokoušení na poušti, jeho veřejné působení, při němž lidem představoval vzácná Boží požehnání, dny naplněné činy lásky a milosrdenství, noci modliteb a bdění o samotě v horách, intriky závisti, nenávisti a zloby, kterými mu odpláceli za jeho dobrodiní, těžký a tajemný duševní zápas v Getsemanské zahradě, kdy na něj dolehly hříchy celého světa, zrada, jíž byl vydán napospas běsnící lůze, úděsné události oné hrůzné noci — vězeň nekladoucí odpor, opuštěný nejmilovanějšími učedníky, surově vlečený ulicemi Jeruzaléma, Boží Syn vedený za jásotu davu před Annáše, před soudem v paláci velekněze, v soudní síni Piláta, před zbabělým a krutým Herodem, vystavený posměchu, urážkám a mučení a pak odsouzený na smrt — to všechno bude živě zobrazeno.

A pak se před rozechvělým davem objeví poslední výjevy — tichý Trpitel kráčející cestou na Golgotu, Vládce vesmíru přibíjený na kříž, nadutí kněží a vřískající lůza posmívající se jeho smrtelnému zápasu, nadpřirozená tma, zemětřesení, pukající skály, otevřené hroby provázející okamžik, kdy Vykupitel světa podlehl smrtelnému zápasu.

Hrůzná podívaná zachycuje přesně skutečnost. Satan, jeho andělé a jeho stoupenci nebudou mít sílu odvrátit se od podívané na své vlastní dílo. Každý účastník si připomene to, co vykonal. Herodes, který nechal vyvraždit nevinné betlémské děti, aby zahubil izraelského krále, podlá Herodias, která nese vinu za smrt Jana Křtitele, slabý, servilní Pilát, posmívající se vojáci, kněží, představitelé lidu a rozběsněný dav, který volal: „Jeho krev na nás a na naše děti!“ — všichni budou sledovat hrůznost svého provinění. Marně se budou snažit skrýt se před vznešeností Kristovy tváře vyzařující slávu slunce, zatímco vykoupení budou klást své koruny k jeho nohám a budou volat: „Zemřel za mne!“

V zástupu vykoupených budou apoštolové Pána Ježíše, statečný Pavel, horlivý Petr, milovaný a milující Jan, jejich věrní bratři a s nimi obrovské zástupy mučedníků, zatímco venku před městskými branami spolu se vším odporným a ohavným budou lidé, kteří je pronásledovali, věznili a zabíjeli. Nero, ztělesněná neřest a krutost, tam bude hledět na radost a jásot těch, které kdysi mučil a jejichž utrpení mu působilo ďábelské potěšení. Bude tam jeho matka, aby viděla výsledek svého působení; aby pochopila, že špatné povahové rysy a vášně — které na něho přenesla a dále povzbuzovala a rozvíjela svým vlivem a příkladem — přinesly ovoce v zločinech, které vzbuzovaly hrůzu světa.

Budou tam římští kněží a preláti, kteří tvrdili, že jsou Kristovými vyslanci, ale proto, aby ovládli svědomí lidí, používali mučidla, vězení a hranice. Budou tam také pyšní papežové, kteří se vyvyšovali nad Boha a opovážili se změnit jeho zákon. Tito falešní církevní otcové se budou muset zodpovídat Bohu ze všeho, co by rádi považovali za prominuté. Příliš pozdě zjistí, že Vševědoucí bere svůj zákon vážně a že vinu v žádném případě nepřehlíží. Tam poznají, že Kristus ztotožňuje své zájmy se zájmy svého lidu, a pochopí hluboký význam jeho slov: „Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mým nepatrných bratří, mně jste učinili.“ Matouš 25,40.

Celý bezbožný svět bude stát před Božím soudem obviněný z velezrady proti Boží vládě. Nikdo nebude obviněné hájit — nemají se čím omluvit; a Pán nad nimi vynese rozsudek věčné smrti.

Pak už bude všem zřejmé, že mzdou hříchu není svoboda a věčný život, ale otroctví, zkáza a smrt. Bezbožní poznají, o co se připravili svou vzpourou proti Bohu. Pohrdli vše převyšující věčnou slávou, když jim byla nabízena, a teď by si ji tolik přáli. Odsouzení budou volat: „To všechno jsme mohli mít, rozhodli jsme se to však ignorovat. Jak jsme byli zaslepení! Vyměnili jsme pokoj, štěstí a čest za bídu, hanbu a zoufalství.“ Všichni uznají, že byli z nebe vyloučeni po právu, protože celým svým životem vlastně prohlašovali: „Nechceme, aby tento člověk (Ježíš) nad námi vládl.“

Jako ve snách budou bezbožní sledovat korunovaci Božího Syna. V jeho rukou uvidí desky Božího zákona, jehož zásadami pohrdali a které přestupovali. Budou sledovat údiv a nadšení spasených, jejich oslavování Ježíše Krista, a když jejich hlasy dolehnou až k zástupům shromážděným před městem, zvolají všichni jednohlasně: „Veliké a podivuhodné jsou tvé činy, Pane Bože všemohoucí; spravedlivé a pravdivé jsou tvé cesty, Králi národů.“ Zjevení 15,3. Pak padnou na zem a pokloní se Knížeti života.

Definitivní odhalení původce zla

Když satan spatří Kristovu slávu a vznešenost, bude jako ochromený. Kdysi byl cherubem ochráncem a teď bude vzpomínat, odkud padl. Jak se změnil tento zářící anděl, zvaný „Jitřenka“, jak hluboko klesl! Z rady, ve které si ho kdysi vážili, byl provždy vyloučen. V Otcově blízkosti vidí teď někoho jiného — na Ježíšovu hlavu vkládá korunu anděl vznešené postavy a vzhledu, zahalený Boží slávou. A satan ví, že na tom místě mohl stát on sám.

Bude vzpomínat na domov své nevinnosti a čistoty, pokoje a štěstí, které prožíval, dokud nezačal reptat proti Bohu a závidět Ježíši Kristu. Pomluvy, které šířil, jeho vzpoura a lži, kterými si získával soucit a podporu andělů, jeho tvrdošíjný odpor k jakémukoli pokusu o nápravu, když mu Bůh nabízel odpuštění — to všechno se mu živě vybaví. Pak bude hodnotit výsledky svého působení: nepřátelství mezi lidmi, celkovou devastaci života, pády trůnů a království, dlouhou řadu válek, sporů a revolucí. Vybaví si, jak se trvale snažil mařit dílo Ježíše Krista a srážel člověka níž a níže. Uvědomí si, že jeho ďábelské úklady nemohly zahubit lidi, kteří důvěřovali Pánu Ježíši. Když pohlédne na své království, výsledek svého snažení, uvidí jen úpadek a zkázu. Namluvil zástupům odsouzených, že Boží město bude snadnou kořistí, sám však dobře ví, že to není pravda. Již nesčetněkrát zakusil během velkého sporu porážku, kdy byl donucen se vzdát. Zná příliš dobře Boží moc.

Původce vzpoury se ovšem vždycky snažil ospravedlnit a dokázat, že vzpouru zavinila Boží vláda. Na to vynaložil všechnu sílu svého intelektu. Pracoval uváženě a systematicky. S obdivuhodným úspěchem svedl ohromné zástupy, aby přijaly jeho výklad velkého dějinného zápasu. Dlouhá staletí vydával satan lež za pravdu. Nyní však nadešla chvíle, kdy Bůh vzpouru definitivně porazí a odhalí satanovu minulost i jeho povahu. Svým posledním velkým pokusem svrhnout Krista z trůnu, zahubit Boží lid a dobýt Boží město, se původce zla plně odhalí. Ti, kdo se k němu přidali, zjistí, že jeho věc je naprosto ztracená. Následovníci Ježíše Krista a věrní andělé poznají v plném rozsahu satanovy intriky proti Boží vládě. Všichni budou na satana pohlížet s odporem.

Satan pochopí, že se vyřadil z nebe vědomou vzpourou. Všechny své schopnosti vycvičil pro boj proti Bohu. Nebeský pokoj, soulad a čistota by mu působily hrozná muka. Jeho námitky proti Božímu milosrdenství a spravedlnosti vezmou nyní za své. Obvinění namířená proti Hospodinu dopadla v plné míře na něho samého. I satan se skloní a uzná, že rozsudek, který byl nad ním vynesen, je spravedlivý.

„Kdo by se nebál tebe, Pane, a nevzdal slávu tvému jménu, neboť ty jediný jsi Svatý; všechny národy přijdou a skloní se před tebou, neboť tvé spravedlivé soudy vyšly najevo.“ Zjevení 15,4. Nyní budou objasněny všechny skutečnosti týkající se velkého sporu — jeho pravdy i klamu. Všem stvořeným rozumným bytostem budou zřejmé následky vzpoury a přestupování Božích nařízení. Celý vesmír měl možnost porovnat výsledek satanovy vlády v protikladu s Boží vládou. Zatímco satana odsoudily jeho vlastní činy, Boží moudrost, spravedlnost a dobrota budou plně obhájeny. Všichni poznají, že každý Boží čin ve velkém sporu sledoval trvalé dobro Božího lidu i všech světů, které Bůh stvořil. „Kéž ti vzdají chválu, Hospodine, veškeré tvé skutky, kéž ti tvoji věrní dobrořečí.“ Žalm 145,10. Dějiny hříchu budou po celou věčnost důkazem, že štěstí všech stvořených bytostí je spojeno s existencí Božího zákona. Při pohledu na všechny skutečnosti velkého sporu celý vesmír, jak věrný, tak i odbojný, jednohlasně zvolá: „Spravedlivé a pravdivé jsou tvé cesty, Králi národů.“ Zjevení 15,3.

Celý vesmír bude mít možnost seznámit se s velikostí oběti, kterou přinesl Otec a Syn pro lidstvo. Nastala hodina, kdy Kristus zaujme místo, které mu právem náleží, a bude oslaven nad všechna panstva, mocnosti a všechna jména. Pro budoucí radost — aby mohl přivést k slávě mnoho synů — vytrpěl kříž a podstoupil pohanění. Jakkoli nepředstavitelně velká to byla bolest a hanba, radost a sláva je ještě větší. Kristus pohlédne na vykoupené, kteří budou proměněni k jeho obrazu; všichni ponesou ve svém srdci dokonalou pečeť Božího obrazu, všichni budou zrcadlit podobu Krále. Uvidí v nich výsledek svého úsilí, a to mu bude zadostiučiněním. Poté hlasem, který uslyší shromážděné zástupy spravedlivých i bezbožných, pronese slova: „Pohleďte, tyto jsem vykoupil svou krví! Pro ně jsem trpěl, pro ně jsem zemřel, aby mohli být věčně se mnou.“ Od shromážděných kolem trůnu, oděných v bílá roucha, se vzhůru ponese chvalozpěv: „Hoden je Beránek, ten obětovaný, přijmout moc, bohatství, moudrost, sílu, poctu, slávu i dobrořečení.“ Zjevení 5,12.

Přestože satan musel uznat Boží spravedlnost a poklonit se před Kristovou svrchovaností, jeho povaha se nezměnila. Jako mohutný příboj se v něm znovu vzedme hluboký vzdor. V šílené zuřivosti se rozhodne, že se nevzdá a ještě naposledy zoufale zaútočí proti Vládci nebes. Mezi svými přívrženci se pokusí rozdmýchat stejnou zlobu, jaká je v něm, a vyburcovat je k okamžitému útoku. V té chvíli však už nikdo z nespočetných miliónů, které kdysi svedl do vzpoury, jeho vládu neuzná. Jeho moc končí. Bezbožní lidé budou nenávidět Boha stejně jako satan, bude jim však zřejmé, že jejich případ je beznadějný, že nad Bohem nemohou zvítězit. Zachvátí je prudká nenávist namířená proti satanu a lidem, kteří sloužili jako nástroje jeho klamu, a se zběsilostí démonů se obrátí proti nim.

Pán prohlásil: „Protože své srdce vydáváš za srdce božské, hle, přivedu na tebe cizí, kruté pronárody; na krásu tvé moudrosti vytasí své meče, znesvětí tvou skvělost. Spustí tě do jámy.“ „I skolím tě, … cherube ochránce, vyhladím tě zprostředka ohnivých kamenů… Svrhnu tě k zemi, dám tě za podívanou králům… Způsobím, že z tvého středu vyšlehne oheň a stráví tě, pohodím tě na zem jako popel před očima všech, kdo tě spatří… Staneš se odstrašujícím příkladem, zanikneš navěky.“ Ezechiel 28,6-8.16-19.

Zánik země a všeho zlého

„Každá bota obouvaná do válečné vřavy a každý plášť vyválený v prolité krvi budou k spálení, budou potravou ohně.“ „Hospodin je rozlícen na všechny pronárody, rozhořčen na všechny jejich zástupy. Zničí je jako klaté, vydá je na porážku.“ „Sešle na svévolníky déšť žhavého uhlí a hořící síry, jejich údělem se stane žhoucí vichr.“ Izajáš 9,4; Izajáš 34,2; Žalm 11,6. Od Boha z nebe sestoupí oheň. Země se otevře a objeví se zbraně ukryté v jejích hlubinách. Z každé propasti vyšlehnou stravující plameny. I skály budou hořet. Přišel den hořící jako pec; oheň zachvátí celou zemi (Malachiáš 4,1; 2. Petrův 3,10). Zemský povrch se změní v jednolitou žhoucí tekutou hmotu — v obrovské ohnivé moře. Bude to čas soudu a záhuby bezbožných — „den Hospodinovy pomsty, rok odplaty v soudní při Siónu“. Izajáš 34,8.

Bezbožní dostanou odplatu na zemi (Přísloví 11,31). Stanou se „strništěm a přicházející den je sežehne, praví Hospodin zástupů“. Malachiáš 4,1. Někteří zemřou v okamžiku, jiní budou trpět mnoho dnů. Všichni budou potrestáni „podle svých skutků“. Protože vina za hříchy spravedlivých byla přenesena na satana, bude satan trpět nejen za svou vzpouru, ale za všechny hříchy, k jejichž spáchání svedl Boží lid. Jeho trest bude větší než trest těch, které podvedl. Satan bude trpět ještě potom, kdy už ti, které přivedl k pádu, budou mrtví. V očistných plamenech tak nakonec zahynou všichni, kdo se rozhodli pro zlo — satan i jeho následovníci. Trest za přestoupení zákona na ně dopadne v plné míře, požadavkům spravedlnosti bude učiněno zadost. Nebe i země při pohledu na to uzná, že Bůh je spravedlivý.

Satanovo dílo zkázy navždy skončí. Po šest tisíc let prováděl své záměry; země kvůli němu trpěla a celý vesmír prožíval zármutek. Celé stvoření bolestně sténalo jako rodička při porodu. Nyní však budou stvořené bytosti navždy zbaveny jeho přítomnosti a jeho pokušení. „V míru odpočala celá země, všechno zvučně plesá.“ Izajáš 14,7. Z celého vesmíru bude znít volání chvály a vítězství. Bude znít „zpěv jakoby ohromného zástupu, jako hukot množství vod a jako dunění hromu“, který bude volat: „Haleluja, ujal se vlády Pán Bůh náš Všemohoucí.“ Zjevení 19,6.

Obnovení ráje

Zatímco zemi zachvátí ničivý oheň, budou vykoupení bezpečně ukryti ve Svatém městě. Nad lidmi, kteří měli podíl na prvním vzkříšení, nemá druhá smrt moci. Zatímco pro bezbožné je Bůh stravujícím ohněm, pro svůj lid je sluncem a štítem (Zjevení 20,6; Žalm 84,12).

„Viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly.“ Zjevení 21,1. Oheň, který stráví bezbožné, očistí zemi. Odstraní každou stopu prokletí. Žádné věčně planoucí peklo nebude vykoupeným připomínat strašné následky hříchu.

Zůstane jediná připomínka: Náš Vykupitel navždy ponese stopy po svém ukřižování: na jeho raněné hlavě, v jeho boku, na jeho rukou a nohou zůstanou stopy krutého díla, které působí hřích. Prorok popsal Krista v jeho slávě takto: „Po straně má rohy, v nichž je skryta jeho síla.“ Abakuk 3,4. Probodený bok, odkud vytékal proud krve, která smířila člověka s Bohem — tam je Spasitelova sláva, zde „je skryta jeho síla“. „Mocný k spasení“ je díky své výkupné oběti. Má moc vykonat spravedlnost nad všemi, kdo pohrdli Boží milostí. Stopy po jeho pokoření jsou jeho nejvyšší poctou. Rány Golgoty budou trvalým, věčným svědectvím jeho moci.

„Ty, věži stáda, návrší dcery siónské, tobě připadne, k tobě se navrátí dřívější vladařství.“ Micheáš 4,8. Tehdy nastane doba, kterou toužebně vyhlíželi praví věřící od chvíle, kdy plamenný meč vyhnal první lidský pár z ráje, doba „vykoupení těch, které si Bůh vydobyl“. Efezským 1,14. Plán vykoupení napomohl znovuzískání země, kterou člověk původně dostal od Boha jako své království, ale satan mu ji ve své úskočnosti odebral a dlouhý čas ji ovládal. Vše, co hřích zničil, bude obnoveno. „Toto praví Hospodin…, jenž vytvořil zemi, jenž ji učinil, ten, jenž ji upevnil…; nestvořil ji, aby byla pustá, vytvořil ji k obývání.“ Izajáš 45,18. Splnil se původní záměr, který Bůh sledoval při stvoření země — stane se věčným domovem vykoupených. „Spravedliví obdrží zemi a budou v ní bydlet navždy.“ Žalm 37,29.

Někteří lidé z obavy, aby si život vykoupených příliš nezhmotnili, všechny biblické zprávy o budoucím domově zduchovňují. Ježíš Kristus však své učedníky ujistil, že jim připraví příbytky v Otcově domě. Lidé, kteří přijímají učení Božího slova, mají určité informace o nebeských příbytcích. A přece „co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují“. 1. Korintským 2,9. Slovy nelze popsat odměnu, která čeká spravedlivé. Pochopí ji jen lidé, kteří ji zakusí. Rozum smrtelného člověka nemůže pochopit slávu Božího ráje.

Bible označuje dědictví spasených slovem „vlast“. Židům 11,14-16. Nebeský Pastýř tam zavede své věrné k pramenům živých vod. Strom života bude každý měsíc dávat své ovoce a listí stromu bude sloužit pro zdraví národů. Budou tam věčně proudící toky, průzračné jako křišťál, a stromy rostoucí na jejich březích budou na cesty připravené pro vykoupený lid vrhat blahodárný stín. Rozsáhlé nížiny tam budou stoupat ke krásným pahorkům a malebná horstva se budou skvět ve svém majestátu. V pokojných rovinách, při živých tocích najde Boží lid, který byl na světě tak dlouho poutníkem a cizincem, svůj domov.

„Můj lid bude sídlit na nivách pokoje, v bezpečných příbytcích, v klidných místech odpočinku.“ „Nikdy už nebude slýcháno o násilí ve tvé zemi, o zhoubě a zkáze na tvém území. Své hradby budeš nazývat ‚Spása‘ a své brány ‚Chvála‘.“ „Vystavějí domy a usadí se v nich, vysázejí vinice a budou jíst jejich plody. Nebudou stavět, aby se tam usadil jiný, nebudou sázet, aby z toho jedl jiný… Co svýma rukama vytvoří, to moji vyvolení sami spotřebují.“ Izajáš 32,18; Izajáš 60,18; Izajáš 65,21.22.

Tam „poušť i suchopár se rozveselí, rozjásá se pustina a rozkvete kvítím.“ „Místo trní vyroste cypřiš, místo plevele vzejde myrta.“ „Vlk bude pobývat s beránkem, levhart s kůzletem odpočívat … a malý hoch je bude vodit.“ „Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře,“ praví Pán. Izajáš 35,1; Izajáš 55,13; Izajáš 11,6.9.

V nebeském prostředí nemůže existovat bolest. Nebude tam smutek, slzy, pohřební průvody. „A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude — neboť co bylo, pominulo.“ „Nikdo z obyvatel neřekne: ‚Jsem nemocen.‘ Lidu, který tam bydlí, bude odpuštěna nepravost.“ Zjevení 21,4; Izajáš 33,24.

Bude tam Nový Jeruzalém, hlavní město oslavené nové země, který je „nádhernou korunou v Hospodinově ruce a královským turbanem v dlaních svého Boha“. „Jeho jas jako nejdražší drahokam a jako průzračný křišťál.“ „Národy budou žít v jeho světle; králové světa mu odevzdají svou slávu.“ Pán prohlásil: „I já budu nad Jeruzalémem jásat a veselit se ze svého lidu.“ „Příbytek Boží uprostřed lidí; Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi.“ Izajáš 62,3; Zjevení 21,11.24; Izajáš 65,19; Zjevení 21,3.

Život na nové zemi

V Božím městě „nebude noci“. Nikdo nebude potřebovat odpočinek, ani po něm nebude toužit. Nikoho neunaví konat Boží vůli a chválit jeho jméno. Budeme stále cítit svěžest jitra, které nikdy neskončí. „Nebudou potřebovat světlo lampy ani světlo slunce, neboť Pán Bůh bude jejich světlem.“ Zjevení 22,5. Sluneční svit bude nahrazen světlem, které nebude nepříjemně oslňovat, nýbrž svým jasem mnohonásobně předčí polední světlo. Boží a Beránkova sláva naplní svaté město neblednoucím světlem. Vykoupení budou žít ve slávě věčného dne bez slunce.

„Chrám jsem v něm nespatřil: Jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek.“ Zjevení 21,22. Boží lid bude obdařen výsadou osobně se stýkat s Otcem a Synem. „Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance.“ 1. Korintským 13,12. Zde na zemi vidíme podobu Boha jen jakoby v zrcadle — v přírodě a v Božím jednání s lidmi. Potom ho však uvidíme tváří v tvář, nebude tomu bránit žádný závoj. Budeme přebývat v jeho přítomnosti a hledět na jeho nádhernou tvář.

Tam budou vykoupení poznávat tak, „jak Bůh zná je“. Láska a soucit, které Bůh vložil do lidského srdce, se tam projeví ve vší plnosti a ušlechtilosti. Společenství se svatými bytostmi, harmonický společenský život se vznešenými anděly i s těmi, kdo byli ve všech dobách Bohu věrni, kdo vyprali svá roucha a vybělili je v krvi Beránkově, pouta, která spojují „každý nebeský i pozemský rod“ Efezským 3,15. — to všechno bude přispívat ke štěstí vykoupených.

Lidé obdaření nesmrtelností tam budou nadšeně rozjímat nad zázraky stvořitelské moci a tajemstvím zachraňující lásky. Nebude tam krutý nepřítel, který by je sváděl, aby zapomněli na Boha. Budou mít dostatek příležitostí pro rozvoj svých vloh a schopností. Přijímání nových poznatků neunaví mysl a nevyčerpá tvůrčí sílu. Bude možno realizovat nejvelkolepější díla, uskutečnit nejvznešenější tužby, splnit nejkrásnější cíle. Přesto stále zůstanou nové výšiny, které bude možné zdolávat, nové divy hodné obdivu, nové skutečnosti, které bude možno odhalovat, nové úkoly, které budou rozvíjet rozumové, duševní i tělesné síly.

Budou zpřístupněny všechny poklady vesmíru a vykoupení je budou moci studovat. Neomezeni smrtelností a únavou poletí na vzdálené světy, které trpěly při pohledu na lidskou bídu a jásaly štěstím při zprávě o každém vykoupeném člověku. Děti země se radostně a s nadšením připojí k radosti a moudrosti nepadlých bytostí. Budou mít přístup k vědění a poznání, které bylo nashromážděno během dlouhých let rozjímání a hloubání o Boží stvořitelské moci. Nezkresleně budou pozorovat slávu stvoření — slunce, hvězdy a hvězdné systémy —, jak všechny ve stanoveném řádu krouží kolem Božího trůnu. Každá věc, od nejmenší po největší, nese jméno Stvořitele — všechno dokládá bohatství jeho moci.

Léta věčnosti budou postupně přinášet stále bohatší poznání Boha a Ježíše Krista. A s rozšiřujícím se poznáním poroste také láska, úcta a štěstí. Čím více budou lidé poznávat Boha, tím více budou obdivovat jeho charakter. Když jim Ježíš bude postupně odhalovat tajemství vykoupení a úžasné činy vykonané ve velkém sporu se satanem, pocítí vykoupení ještě větší lásku a s ještě větší radostí uchopí zlaté harfy a desetitisíce desetitisíců a tisíce tisíců hlasů se spojí v mohutném chvalozpěvu.

„A všechno stvoření na nebi, na zemi, pod zemí i v moři, všecko, co v nich jest, slyšel jsem volat: ‚Tomu, jenž sedí na trůnu, i Beránkovi dobrořečení, čest, sláva i moc na věky věků!‘“ Zjevení 5,13.

Velký spor mezi dobrem a zlem skončil. Není už hříchu ani hříšníků. Celý vesmír je čistý. V celém nezměrném stvoření vládne soulad a štěstí. Od Boha, který všechno stvořil, proudí život, světlo a štěstí do všech stran nekonečného prostoru. Od nejmenšího atomu až po největší vesmírná tělesa, všechno živé i neživé, v nezkalené kráse a dokonalé radosti hlásá, že Bůh je láska.